Skip to main content

Nacházíme se v libereckém Humanitárním centru Pastýřská. Můžeš nám, Jano, říct, proč centrum vzniklo? 

Otevření centra navazuje na asi již dva roky probíhající aktivitu libereckého Oblastního spolku ČČK, tedy ošetřování osob bez přístřeší v denním centru Naděje ve Valdštejnské ulici v Liberci. Spuštěním projektu Lidskostí proti utrpení, podpořeným Evropskou unií, se uvedli do provozu tzv. S-Pointy a terénní tým se sanitkou. Jde o službu, která je na pomezí zdravotní a sociální péče. Jejím cílem je dostupnější zdravotní péče pro osoby bez přístřeší a sociálně slabé. Kromě základní zdravotní péče, která je hlavním pilířem projektu, zde mohou klienti využít hygienickou stanici, ošacovací středisko, nebo tzv. teplou židli, která je k dispozici každý všední den i s drobným občerstvením, které získáváme díky spolupráci s potravinovou bankou.

Humanitární centrum mohlo vzniknout i díky zájmu magistrátu a náměstkyně primátora pro sociální záležitosti statutárního města Liberec řešit otázku bezdomovectví. Projekt dále podpořil magistrát v Jablonci nad Nisou a Liberecký kraj.

Otevírací doba humanitárního centra je během pracovních dnů. Je nějaký limit, na jak dlouho se tady klient může zdržovat?

Doba, po kterou u nás mohou klienti pobýt, závisí na otevírací době centra a jeho jednotlivých službách. Pak samozřejmě na kapacitě. V neposlední řadě na chování a projevu klientů. Centrum se snaží vytvořit bezpečný prostor pro pomoc i podporu s respektem k životní situaci klientů.

Dokázala bys jmenovat sociální služby a instituce, se kterými spolupracujete?

Projekt je teprve na svém začátku, ale daří se nám navazovat spolupráci s organizacemi, které pracují se stejnou cílovou skupinou, ale i se složkami IZS, nemocnicemi a městy.

A co v Jablonci nad Nisou?

V Jablonci je spolupráce, za mě, také velmi dobře rozběhnutá, a to jak na S-Pointu na jablonecké pobočce Naděje v ulici Za Plynárnou, tak v terénu.

Další otázka se nabízí – co humanitární centrum a veřejnost? Proč se nebát? Centrum slouží lidem v nouzi, ale zároveň se tady nachází ošacovací středisko, které je otevřeno všem a je to místo, kde si lidé můžou výhodně pořídit hezké oblečení, a ještě podpoří chod organizace. Proto se ptám, proč sem přijít, ale hlavně proč se nebát sem přijít?

Naše cílová skupina má bezesporu svá specifika. Na druhou stranu klienti, kteří k nám přijdou, chtějí a potřebují pomoc. Chtějí zlepšit nebo změnit svoji situaci, nebo minimálně jí udržet na stejné úrovni a zatím nemáme zkušenost s tím, že by se chovali nevhodně či bez respektu.

Protože provozujeme zdravotně-sociální služby, provádíme důkladný úklid dle dezinfekčního plánu, tím zajišťujeme čistotu. V objektu jsou umístěny kamery a ošacovací středisko je od části, kde je zajišťována zdravotní péče, odděleno. Není tedy třeba se ničeho bát, nebo mít zbytečné předsudky. Podívat se a nakoupit si k nám může přijít každý.

Odkud získáváte oblečení?

Oblečení získáváme od veřejnosti, od dárců. Kdokoli může své vyřazené, čisté, vyprané, ideálně vyžehlené oblečení, přinést v taškách nebo igelitových pytlích v otevírací době přímo sem k nám, nebo do kontejneru na textil, který stojí před budovou.

Občané vám sem můžou přinést oblečení a obuv nebo i jiné vybavení?

Přesně tak, uvítáme především oblečení a boty. Využijeme třeba i plenky pro děti, inkontinenční potřeby pro dospělé, či jednorázové podložky. Dále deky, spacáky, stany, karimatky, termofolie, případně hygienické věci, které nevyužijí lidé doma – mýdla a šampony, ručníky, osušky atd. Je to široké spektrum, nebojte se zeptat, zda něco využijeme nebo ne.

Kdo všechno zajišťuje základní chod Humanitárního centra Pastýřská? 

V našem týmu jsou zdravotní sestřičky, lékařka, řidiči sanitních vozů a pracovník pro sociální oblast. Vzhledem k tomu, že se jedná o projekt, tak ještě garant, evaluátorka a projektová manažerka. Všichni tito zmínění lidé zde pracují jen na částečný úvazek. Jsou to profíci a jsem moc ráda, že ve svých vypjatých rozvrzích našli čas, chuť a energii tento projekt podpořit.

Ošacovací středisko mají pod palcem dvě seniorky, které ho vedou již mnoho let.  Zajišťují veškerý chod, pečují o oblečení a zároveň pomáhají klientům s výběrem.

Co humanitární centrum a anonymita klientů?

Od klientů nevyžadujeme žádné doklady, většina je ani nemá. Pracujeme tedy s údaji, které nám sdělí. Přesto v rámci registrace podepisují souhlas s GDPR. Pokud jim pomáháme s řešením odborné zdravotní péče, situace se trochu mění, v nemocnicích samozřejmě vyžadují alespoň kartičku pojišťovny.

Přestože je celý projekt na svém začátku, co plánujete dál?

Uvidíme, jak se projekt rozeběhne, jaké bude mít výsledky a přínos, ale pevně doufám, že se nám povede snížit zátěž pro IZS, edukovat cílovou skupinu hlavně ohledně prevence, tedy předcházení závažnějších stavů. V procesu jsou ale i semináře pro laickou i odbornou veřejnost.

__________________________________________

Jana Augustová, koordinátorka Street Medicine

Od roku 2021 působí v sociálních službách, nyní jako sociální pracovník a krizový intervent. Zároveň se věnuje záchranářské kynologii. Tyto dvě oblasti se jí přirozeně propojily a napadlo ji zapojit se jako dobrovolnice u Českého červeného kříže, kde po letech tato spolupráce vyústila až do současného působení.